Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dynamika společenstva makrozoobentosu podhorského toku s početnou populací raka signálního.
ŠŤASTNÁ, Hana
Zhodnocení stavu makrozoobentosu na lokalitě Křesanovského potaka nad městem Vimperk, ve kterém se vyskytuje početná populace v evropě nepůvodního raka signálního. Vzorkování probíhalo v roce 2020. Byl proveden odběru makrozoobentosu. Následně v laboratoři byla provedena jeho determinace a zjišťování početnosti a biomasy. Ze získaných dat se následné vytvořily statistické analýzy pomocí hydrobiologických indexů. V analýzách se vzájemně porovnávaly dva úseky toku, které se lišily v některých parametrech
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos
Hodnocení diversity společenstev makrozoobentosu v kontextu kvality fyzického habitatu vodnich toků
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Výzkum makrozoobentosu je v současnosti nedílnou součástí hodnocení kvality toků. Základní charakteristiky ovlivňující společenstva makrozoobentosu v toku jsou prvky působící z vnějšího prostředí na tok, konkrétně základní geografické parametry lokality, využití půdy v okolí toku a i charakteristika břehů. Uvedené prvky mají značný vliv na působení základních parametrů v toku, mezi které lze řadit průtok, strukturu sedimentů, vstup organického materiálu a znečištění. Parametry ovlivňující společenstva makrozoobentosu se zabývá rešeršní část práce. Zájmové území zahrnuje tři experimentální povodí v oblasti horní Blanice nedaleko Prachatic. Jedná se jednak o přírodě blízký Tetřívčí potok se zalesněným povodím, dále o napřímený levostranný přítok s převážně lučním povodím a poslední revitalizovaný Sviňovický potok, se dvěma odlišnými úseky - revitalizovaným úsekem a úsekem s napřímeným korytem. Předmětem zkoumání diplomové práce je hodnocení diverzity a vývoje společenstev makrozoobentosu v jednotlivých tocích v zájmové oblasti. Práce prezentuje vyhodnocení společenstev makrozoobentosu na základě široké nabídky indexů (BMWP skóre, ASTP index, EPT index a indexy diversity) a srovnává jejich diverzitu za využití abundantního grafu. Celkové hodnocení je shrnuto vyžitím AHC a PCA analýz. Dále práce...
Makrozoobentos zarostlého a volného bahnitého litorálu kaprových rybníků
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnotit kvantitativní složení bentických bezobratlých v litorálu s emerzními (vynořenými) porosty a mimo ně. Pro jejich monitoring byly vybrány dva kaprové výtažníky v České republice (Blatensko) s tradičním chovem kapra obecného (Cyprinus carpio) a další dva výtažníky s organickou technologií chovu ryb v Rakousku (Waldviertel). Odběr vzorků probíhal v měsíčních intervalech (květen - září 2018). Vzorky byly odebrány z oblasti volné vody (pelagiál) a z litorální zóny. Hodnocení makrozoobentosu bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí, granulometrické stanovení a stanovení organických látek v dnovém sedimentu rybníků, a to jak v litorálu, tak v pelagiálu. Pro odběr vzorků rybničního makrozoobentosu vázaného na kořenový systém emerzní vegetace byla zvolena kořenová sonda, která proniká mezi kořeny tvrdé litorální vegetace. Po zpracování vzorků (přebrání a zvážení) v laboratoři byly organismy rozřazeny do tří skupin Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Výsledky byly prezentovány v grafické podobě. Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Dle provedené analýzy dat byla denzita zoobentosu na rybnících s organickou technologií chovu ryb vyšší než na rybnících s tradičním chovem ryb. V litorální zóně byla průměrná denzita bentických bezobratlých vyšší než v pelagiálu. Biomasa zoobentosu rybníků v průměru také dosahovala vyšších hodnot v litorálu.
Limnologie potoka Na zeleném ve Slavkovském lese
Krám, Pavel ; Senoo, T. ; Beneš, F. ; Čuřík, Jan ; Veselovský, F.
Příspěvek se zabývá hydrochemií a hydrobiologií potoka odvodňujícího povodí zalesněné smrkovým lesem rostoucím na amfibolitovém podloží. Toto povodí se vyznačuje příznivými hydrochemickými poměry a vysokou biodiverzitou makrozoobentosu na rozdíl od dvou jiných smrkových povodí ležícím sice nedaleko, ale na geochemicky odlišném podloží (na žule, chudé na bazické kationty a na hadci, bohatém na hořčík).
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
Hodnocení kvality vody a fyzického habitatu vodního toku ve vazbě na společenstva makrozoobentosu.
Altmann, Martin ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Vodní toky jsou nedílnou součástí většiny ekosystémů, pomáhají udržovat jejich stabilitu a funkci. Proto by měly být předmětem studia a především ochrany. K jejich sledování a hodnocení ekologického stavu se stále častěji využívá biomonitoringu bentickou faunou, která dobře odráží biotické a abiotické podmínky panující ve fyzických habitatech vodotečí. Právě abiotickým podmínkám fyzických habitatů utvářených fyzickými a chemickými faktory se věnuje rešeršní část práce. Druhá část práce je věnovaná výzkumu v experimentálních povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, přítocích horní Blanice, pramenící v podhorské oblasti Šumavy. Výzkum probíhal na pěti profilech, které se výrazně liší svými hydromorfologickými parametry a antropogenním ovlivněním. Byla zde hodnocena kvalita vody v návaznosti na předešlé výzkumy, její vztah s odtokovými poměry a v případě Tetřívčího potoka byl hodnocen rovněž fyzický habitat spolu se společenstvem makrozoobentosu. Povodí Zbytinského potoka bylo v minulosti výrazně zasaženo zemědělskou činností, hlavní tok protékající obcí Zbytiny se třemi stovkami obyvatel i jeho přítoky byly meliorovány. Pouze jeden z jeho přítoků (Sviňovický potok) se dočkal v nedávné době revitalizace. S výjimkou tohoto potoka je tak většina experimentálního povodí z hydromorfologického hlediska...
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.